Monoho z vás to znáte.
Chodíte do práce od pondělí do pátku, v tom lepším případě od rána do večera. V tom horším dvou nebo tří směnný provoz. 
- Na oběd máte 30 minut. 
- Během jednoho roku 20 dnů max. 25 dnů dovolené.
- Jednou za rok vám možná přidají 2 000 korun, někdy nic.
Moc dobře to znám. 17 let jsem takto žila.

V té klasické práci 95% stráví svůj celý život. Lidé den za dnem chodí do práce, aby jednou za měsíc dostali výplatu, kterou použijí na zaplacení bydlení a jídla. Na konci měsíce 95% lidí nemá ani 50% své výplaty. Bohužel platíme za tuto výplatu svým životem. A přitom to jde i jinak. 

Jde to i jinak a předávám své know-how jak to celé udělat a zvládnout. 

Každý týden mluvím s desítkami lidi.
Mnoho z nich mi často odvypráví jejich kompletní životní příběh.
Často vidím na videocallech lidi, kteří mají obrovský potenciál dokázat velké věci.
Posunout se na úplně jiný životní level.
Ale ZVYK.. a STRACH.. jsou dva elementy, které jim nedovolí něco v životě změnit.
A tak i když je tam to: “Já bych chtěla ...” .. nikdy se nic nezmění
Nee bez ROZHODNUTÍ .. Nee bez AKCE ..
Častokrát jsem slyšela i názor:
“Já už jsem něco podobného zkoušela a nešlo mi to,
tak se bojím ..”
.... otázka na Vás .. Taky byste přestali jezdit autem, kdyby vám při první jízdě nalétaly mouchy na okno?
Kdyby vám po cestě někde došel benzín?
.. nehledě na to, že “podobné” neznamená “totožné” .. Když dva dělají totéž, není to totéž.
.........to už všichni víme.